Výstavní gól a dvě nahrávky. Mohl jsem být platnější, říká exligový forvard Černý

Pavel Černý zpracovává balon při své superligové premiéře proti Blanensku. Foto: David Haan

Forvard, jehož není třeba fotbalovým příznivcům příliš dlouze představovat. V nejvyšší české soutěži naskočil do 225 utkání a vstřelil devatenáct branek. „Pardubice mě oslovily už tři týdny dopředu, zda čirou náhodou budu mít čas a jestli bych si chtěl malý fotbal vyzkoušet, že jim chybí spousta kluků. Potvrdil jsem účast asi dva dny předem, tak mě narychlo zaregistrovaly a přijel jsem,“ líčil začátek angažmá Černý.

V jedenačtyřiceti letech ihned ukázal, že má pro jakýkoli tým stále přínos, na dvě branky nahrál a jednu výstavní vstřelil, když se pověsil do vzduchu a překonal blanenského gólmana. „Gól a dvě přihrávky jsou dobré, ale nejsem spokojený. Měl jsem při hře spoustu zbytečných ztrát. Mohl jsem být platnější, mám co zlepšovat,“ povídal sebekriticky.

Fotogalerii z utkání najdete zde:

Třináctigólovou přestřelku se šťastným koncem pro PAMAKO si užil. „Bylo to dobré a myslím, že zápas musel bavit i lidi, kteří se na něj dívali. Žádný beton nebo zanďour, oba týmy byly hodně ofenzivní, což mi vyhovuje. Koukal jsem na ostatní výsledky a je vidět, že zápasy malého fotbalu jsou atraktivní,“ ocenil forvard, který v první fotbalové lize debutoval v roce 2002 v dresu Hradce Králové. Nastoupil proti Chmelu Blšany v rozlučkovém utkání svého otce Pavla Černého staršího.

Nejvyšší českou soutěž si zahrál vedle Hradce Králové ještě za Jablonec a Pardubice, za něž nastupoval naposledy na jaře 2024. Hráči mladého blanenského kádru, jehož věkový průměr činí 22,6 roku, ho sice střežili, ale bývalý prvoligový útočník nemusel čelit přehnaně agresivní hře. „Celý zápas byl v pohodě, rozhodčí pískali skvěle, měli utkání pevně v rukách. Strašně se mi líbilo jejich řízení zápasu,“ chválil dvojici arbitrů Tomáš Sýkora a Marek Mašek. „Nevím, zda kluci z Blanenska věděli, kdo proti nim hraje, myslím, že ne. Jsou to přece jen mlaďáci,“ usmál se. „Jsou mladí a běhaví, u nás trochu zvítězily zkušenosti,“ doplnil Černý.

Premiéru v Superlize malého fotbalu zvládl s Pardubicemi vítězně a úroveň soutěže ho zaujala. „V mém věku už se mi hůř běhá, takže mi vyhovuje malé hřiště. Zase je tam ale pět lidí, takže se zužuje prostor k manévrování s balonem. Mile mě překvapilo, jak rychle a důrazně se hraje. Soutěž rozhodně má svoji kvalitu,“ poznamenal útočník, jenž si zahrál nejvyšší soutěž také v Kazachstánu za FK Akžajyk a Ordabasy Šymkent.

Přestože pochází z Hradce Králové, nikdo mu nevytýká, že v Superlize malého fotbalu oblékl pardubický dres. „Pardubice, nebo Hradec, nerozlišuji to. Pár kluků mě zná, dostala se ke mně nabídka, zda si chci zahrát, tak jsem řekl, že to vyzkouším, tím nic nezkazím. Uvidíme, jak bude spolupráce pokračovat dál. Mám to časově náročné, pořád hraju velký fotbal a východní skupina není na dojíždění snadná. Brno, Olomouc, Blanensko, to nejsou krátké vzdálenosti,“ podotkl Černý, který hraje čtvrtou fotbalovou ligu za Letohrad.

To ovšem neznamená, že už ho fanoušci malého fotbalu v dresu PAMAKO neuvidí. „Pokud mi to vyjde časově a budu zdravý, chci se účastnit aspoň domácích zápasů. Bavilo mě to, zase je to jiný pohyb na malém hřišti, ale s tím nemám problém. Pokud bude zájem, a snad od Pardubic bude, myslím, že se na hřišti ještě objevím na víc zápasů,“ slíbil útočník.

S jedním vítězstvím a jednou porážkou se zatím Pardubice nacházejí na čtvrté pozici východní skupiny. V minulé sezoně vypadly ve čtvrtfinále play-off s pozdějšími šampiony z Hanspaulky Praha, stejný protivník jim cestu mezi nejlepší čtveřici celostátní soutěže uzavřel také o rok dřív. „Kluci si jdou především zahrát a užít si malý fotbal po práci. Myslím, že z porážek se nebude dělat věda, ale Pardubice rozhodně nechtějí skončit po základní části. Uvidíme, kam se posuneme, skupina je vyrovnaná. Necháme se překvapit,“ dodal Černý.